Syndrom Separace - Kyt a Ramona

Já existuju, teď už to dobře víš
a to tě uvrhlo do horlivejch depresí,
moje zbraň je stále namířená na tebe,
chlapče, ty ´si má trofej, moje ovce,
a Já puma, co zná dobře svojí oběť,
potichu se blížim chladivym krokem,
zatajenym dechem a s vyceněnejma zubama
vládnu třema slovama ve jménu Ámona.
ONA BYLA TAM, STÁLA A ČEKALA,
NÉ-LI NA MĚ , TAK NA KOHO?
NA CO TAM BYLA,
SNAD ´ SEM TO PŘEHNAL VČERA V NOCI,
KDYŽ VOLAL ´ SEM BOHY PŘI SLUNEČNÍ MŠI.
áá, tak tohle děti doma nezkoušejte,
raději zdrhejte a všechno zapomeňte,
když ukradneš Amonovu knihu, děvenko,
to ti neprojde bez jizev na tělu.
Vole blbej, Já tě dobře varoval,
nedělej to, ale tys stejně čaroval
a teď vás oba čeká Amonova zloba,
Slunce spálí vaše mocichtivé Kha!

Já existuju a silami světla
sahám do tmy sahám do tmy Světa mocí Ámona
(chyba a omyl!)
a tohoto člověka vybrala
sem si jako osobního otroka.
ZAČÍNÁM VĚŘIT, ŽE BOHOVÉ V NEBESÍCH
VČERA V NOCI SLYŠELI O MÝCH VYVOLÁVÁNÍCH
(chyba a omyl!)
A TUTO ŽENU
JÁ NYNÍ JAKO DAR OD BOHŮ NEBES BERU.
áá, nejlíp by vám bylo,
leda, že by nikdy
vaše matky tekutinám těla nepodlehly,
svědčím vám oboum, že ste Boha Slunce
decentně nasrali jako nikdo před tim!
VIDIM ZÁŘI V JEJÍCH OČÍCH, JE TO ONA,
DÁREK OD MÝHO BOHA ÁMONA,
SLUNEČNÍ LÁSKA JE PŘIPRAVENA ZAČÍT,
DEPRESIVNÍ MINULOST UŽ MI NESTAČÍ
Ve jménu tří slov si beru právem,
co mi náleží, otroka stvořenýho z mejch ideí,
je to přesně on, kniha smrtelných přísahá
na mojí krev a jeho hlavu vzývám Amona..

Vzývej, vzývej, holčičko a tvůj konec
příde stejně blbě jako den blbec
( POHYBAMA ČARUJE, OČIMA SI VOLÁ )
hlupáku, to je ta,
před kterou sem Tě varoval!
SPOUTÁVÁ MOJÍ MYSL ŘETĚZEM K SOBĚ,
MAGICKÁ RUKA JEJÍ ŽENY MĚ ZDRCUJE.
OSUD SI NA MĚ KONEČNĚ VZPOMNĚL,
KONEC POUSTEVNÍKOVI, JÁ CÍLE NAŠEL.
Konečně se moje sny naplnily,
za zradu Mistra se mi tři slova vyplatily,
kláním se Ámonovi a jeho moci..

to je váš konec! to je váš konec!
Co tělo spojí, to duši zotročí,
šup s váma na nitě, vaše osvícení
pryč je, haha, pryč,
smrt vaší kvalitě,
už ´ste zase loutky nanitích, co ´sou,
zabodnutý hřebíkama nad mrákotou,
ukřižovaný,nohy přelámaný kladivem!!
Z vaše spojení těl házim prvnim kamenem..