Syndrom Snoop3.0 - Osudová
[Gipsy)
Těžko prominem Ti osude…
Že postavil si nás proti času, kterej nikdo neoblbne
V dobách, kdy lidi ´sou rychlejší, než kdy jindy
Umíráme mladý sotva ´sme si to tu užili
V ráji drog a tisíciletí, kdy čas letí
Bůh na ulici zapomíná a ulice se šíří
Do všech koutů, všech měst a všech zemí
Zlo slaví vítězství za hudby našich zbraní
Osude, těžko podíváme se Ti do očí
A prominem ti, že stavíš před svoje testy náctiletý
*v bludišti tvém nevyznáme se, ptáme se
tichem nám odpovídáš „ne..“
Bojím se Tebe, ne dne soudu, času, kterej uplyne
Co mi ještě sebereš? Ťikání mejch hodinek?
Osude, jsi mocnejší, než lidská naděje
Osude, bez Tebe se nic zlýho neděje
Hlídám si myšlenky, abych to tu vydržel
Nedovolím, abych se do tvýho plánu nevešel
Dokud neucítím, že můj čas už nadešel
Udělám to dřív, než mě najdeš…
(Christos)
Můj oheň pojde vodou.. a po mě kouř
Ze mě popel a ticho pronikající krajinou
Ať se tvá vůle všem navždy hnusí,
Protože není pravda, že tam každej musí..
A ti co zůstali milující, umírají první
Dobří utíkají, ale ne do tvýho náručí
Osude, nikdy to asi jinak nebude
Tichem ti odpovídám „ne..“
(Gipsy)
Těžko prominem Ti osude…
Že postavil si nás proti času, kterej nikdo neoblbne
V dobách, kdy lidi ´sou rychlejší, než kdy jindy
Umíráme mladý sotva ´sme si to tu užili
V ráji drog a tisíciletí, kdy čas letí
Bůh na ulici zapomíná a ulice se šíří
Do všech koutů, všech měst a všech zemí
Zlo slaví vítězství za hudby našich zbraní
Osude, těžko podíváme se Ti do očí
A prominem ti, že stavíš před svoje testy náctiletý
*v bludišti tvém nevyznáme se, ptáme se
tichem nám odpovídáš „ne..“
(Gipsy)
Všechny cesty vedou k čertu a Země rájem je
A radost je náhoda, pak bodne nás do srdce
Nožem pomíjivosti, koncem mojí radosti
Končí pocit plnosti, pak příjde čas blbosti
Dokonáno jest, slyším všude lidskej řev
Tak málo spím, pak se v řevu sám probudím
Rád slyším si děti hrát, dokud v jejich rukou
Se neobjeví smrt, zatím je to jenom voda..
(Tchybo)
Přežiju den, rok, dva.. a dočkám se i já
Nebudou si hrát, na fet budou se mě ptát..
Pro Herák pod palbou kulek musím zítra umírat
Možná ty… a možná opravdu já..
Smutno je na planetě smrti, osud se nám mstí
Za to, že si muž a žena život dávat dovolí
To břímě povolí, až naposledy nás to zabolí
Počítáš minuty, já udělám to dřív než ty..
(Gipsy)
Těžko prominem Ti osude…
Že postavil si nás proti času, kterej nikdo neoblbne
V dobách, kdy lidi ´sou rychlejší, než kdy jindy
Umíráme mladý sotva ´sme si to tu užili
V ráji drog a tisíciletí, kdy čas letí
Bůh na ulici zapomíná a ulice se šíří
Do všech koutů, všech měst a všech zemí
Zlo slaví vítězství za hudby našich zbraní
Osude, těžko podíváme se Ti do očí
A prominem ti, že stavíš před svoje testy náctiletý
*v bludišti tvém nevyznáme se, ptáme se
tichem nám odpovídáš „ne..“
Copyright © 2006 - Powered by Mattis